Povrchové úpravy šperků
U šperků ze zlata i stříbra se často používají různé povrchové úpravy pro vylepšení jejich vzhledu. Některé z nich však mají svá úskalí.
Pokovování:
Zlacení:
Používá se především u šperků ze stříbra a oceli. U stříbra je to pozlacení v galvanické lázni, u oceli většinou technologie PVD. Síla pozlacení se udává v mikronech. Jeho životnost se obecně těžko udává. Záleží na druhu šperku, déle Vám zlacení vydrží na naušnici než na prstenu, kde dochází k většímu otěru. Na tom jak často necháváte šperk leštit. Slabá vrstva se může sleštit již po prvním mechanickém leštění.
Rhodiování:
Používá se u šperků ze stříbra, bílého zlata a odlévaných šperků ze žlutého zlata na vytvoření dvojbarevného šperku. U stříbra je rhodiování především praktickou záležitostí. Eliminuje se tím totiž oxidace, tzv. černání stříbra. U bílého zlata se často využívá rhodiování k zakrytí jeho lehkého žlutého nádechu. Ten však aspoň podle nás dělá bílé zlato bílým zlatem, je to přece slitina s 58,5 % žlutého kovu (u ryzosti 14K). Porhodiovaná vrstva je sice dokonale bílá, ale zato má menší odolnost vůči otěru než samotné bílé zlato, a proto se Vám může brzy poškrábat. Tyto dva případy rhodiování se provádějí také galvanicky. Třetí případ, kdy se barví odlévané šperky rhodiovací tužkou, využívá jiné technologie. Toto pokovení je velice slabé a sedře se po prvním leštěním šperků.
Matování:
Matováním lze u mnoha šperků dosáhnout zajímavých efektů. U ocelových šperků je životnost matovaného povrchu mnohem delší než u šperků ze zlata a stříbra, díky vyšší tvrdosti oceli. U šperků ze stříbra a zlata se používají k matování různé postupy. U všech však dokonalý kontrast netrvá dlouho, především u prstenů, kde se lesklá plocha může nešetrným zacházením odřít a matná se naopak sleští. Tomuto problému nejde nijak zabránit. Na takovéto poškození se nevztahuje záruka, u našich šperků však dokážeme lesk i mat šperkům navrátit.
Pískování:
Pískování se provádí ve speciální zařízení , tzn. pískovačce, ve které je samozřejmě i speciální písek. Ten se za pomocí kompresoru nasává do trysky, a tlakem dopadá na matovaný předmět. Vzhled pískování lze ovlivnit hrubostí použitého písku a tlakem vzduchu. Části, které mají zůstat lesklé, se musí potřít zakrývací hmotou.
Matovací kotoučky:
Tento způsob používáme nejraději, pro jeho vzhled a nenáročnost výroby. Do ruční zlatnické vrtačky se upne kotouček s ocelovými drátky, nebo silikonový s obsahem brusných částic. Vzhled lze opět ovlinit, kotoučky se vyrábějí s různými sílami drátků a silikonové s různou hrubostí zrna. Části, které mají zůstat lesklé, se zakrývají pevnými páskami, které se neprobrousí.
Matovací houbičky:
Povrch šperku lze také zmatovat ručně, pomocí matovací houbičky. Ta v sobě obsahuje brusné částečky karborundu různých hrubostí, čímž lze opět ovlivnit vzhled matování.